Správa záležitostí obecních

Blíží se podzimní volby, a proto nám Karel Havlíček poradí, jaký vztah by měl být mezi občanem a jím voleným zástupcem.

Každý vskutku svobodomyslný a moudrý muž chová se k představeným a vyšším svým zrovna tak, jak chce, aby se zas jeho podřízení k němu chovali, a s podřízenými jedná zase vždy tak, jak si přeje, aby jeho představení jednali s ním. Toto pravidlo jest sice krátké, ale přece se málokde zachovává, docela jest mnoho představených, kteří ve své vesnici, která je vyvolila, dělají nepotřebné veliké pány, u podkrajských úřadů ale zas až nepotřebně podlízají… Mnozí představení myslí, že podkrajským úřadům všem, cokoli nařizují, vzdorovati a protiviti se musí, byť by od nich nežádali nic víc, než co zákon předpisuje, jiní zas představení podrobují se až příliš úslužně každé vůli podkrajských úřadů, byť by třeba tato vůle nebyla zákonní a protivila se svobodě a právu obce. Obojí jest stejná chyba a stejně škodlivá. Na druhé straně zase ve svých obcích doma mnozí představení do té samé chyby padají. Buďto chtí ustavičně jen poroučeti i ve věcech, po kterých jim vlastně nic není a dle způsobu starých patrimonialních úřadů provozovati pány nad jistými třídami obyvatelstva obce, anebo zas si neumí ani tolik vážnosti a poslušenství v obci opatřiti a udržeti, kolik by jim skutečně náleželo. To ovšem není vždy chyba a vina představených samých, nýbrž také občanů, posud ještě velmi zakrnělých ve starých zvycích a krátkozrakých ve svých veřejných záležitostech. Obyčejně shledá se u nich směšná vlastnost, že si z představeného, kterého si sami vyvolí, mnohem méně dělají než z úředníků od vlády ustanovených. A proč? Proto že snad nemá uniformu s hvězdičkou a kordem! To ale prozrazuje špatné ponětí o svobodě, když si občané sami neumí vážiti představených, které si vyvolili. Víte, co to znamená? To znamená, že sami sebe držíte za děti nedospělé, potřebující poručníka ve všem, aby jím také představené ustanovoval, které poslouchati mají; to znamená, že sami v sobě nehledáte tolik rozumu, abyste si dovedli vyvoliti řádného představeného, který by hoden byl vaší úcty a důvěry; to znamená, že sami sebe a svůj stav snižujete, jakoby mezi vámi nebyl nikdo, který by zasluhoval tolik úcty a důvěry, kolik představenému sluší od jeho podřízených.

Kráceno Slovan 5. února 1851